Desátá mezinárodní konference k podpoře vícejazyčnosti proběhla online 2. prosince 2021, tentokrát pod názvem Výuka cizích jazyků – Jak dál?

Konference byla pořádána online ve spolupráci s MŠMT, Zastoupením Evropské komise v ČR a za přispění Evropského centra pro moderní jazyky v Grazu.

Jubilejní desátý ročník byl zaměřen jednak retrospektivně, ukázal vývoj a dynamiku výuky cizích jazyků v posledních 10 letech, jednak navázal aktuálními otázkami a výzvami ve výuce cizích jazyků – jak úspěšně/ji podporovat vícejazyčnost. Dalšími tématy konference byly příklady dobré praxe v rámci distanční výuky, výuka odborného cizího jazyka, vícejazyčnost očima zahraniční expertky či využití mediace ve výuce cizích jazyků.

Záznam z konference

S úvodním slovem na konferenci vystoupili náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže MŠMT, Mgr. Jan Mareš MBA, náměstkyně ředitele Národního pedagogického institutu ČR Mgr. Alena Štěrbová a za Evropskou komisi Mgr. Kamila Adámková, vedoucí českého jazykového odboru na Generálním ředitelství pro překlady v Evropské komisi.

Konference byla rozdělena do několika bloků a její příspěvky byly zaměřené prakticky s přímou využitelností ve výuce. Po každém bloku následovala diskuze. Účastníci shlédli dohromady deset příspěvků, včetně tanečních vystoupení souboru Jaro při základní umělecké škole Štefánikova na Praze 5 o přestávkách mezi jednotlivými bloky konference.

S úvodním příspěvkem vystoupila prof. PhDr. Věra Janíková, Ph.D., která působí na Katedře německého jazyka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnuje výuce didaktiky německého jazyka. Je autorkou mnoha vědeckých statí a odborných knih, které přispívají k rozvoji vědního oboru didaktika cizího jazyka, ale i řady metodicko-didaktických publikací s inspirativními výukovými postupy pro současnou výuku cizích jazyků. Ve svém příspěvku nabízí krátké zamyšlení nad tím, jak se v České republice v poslední dekádě mění pohled na výuku cizích jazyků se zřetelem ke snaze o úspěšnější podporu vícejazyčnosti.

S příkladem dobré praxe podpory Plzeňského kraje zřizovaným školám k rozvoji jazykového vzdělávání vystoupila Ing. Alexandra Weberová z Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Jakým způsobem si s vlivem uzavření škol na výuku cizích jazyků poradili na pražském Gymnáziu Evolution, se s účastníky konference podělil jeho ředitel a učitel německého jazyka Mgr. Jan Teplý a ve svém příspěvku dobré praxe nabídl porovnání představ o distanční výuce cizích jazyků při uzavření školy s nastalou praxí. Představil průběžné přehodnocování postupů a nastavení distanční výuky vůbec. V závěru příspěvku účastníky konference seznámil také s důsledky a dopady distanční výuky.

S příspěvkem o podpoře výuky odborného cizího jazyka vystoupila Ing. Monika Hrubešová, ředitelka školy MICHAEL – Střední školy a Vyšší odborné školy reklamní a umělecké tvorby, která je ve spolupráci s ČVUT a Vyšší odbornou školou informačních studií realizátorem projektu Podpora učitelů v rámci výzvy Budování kapacit pro rozvoj škol II. Výstupem projektu jsou proškolení pedagogičtí pracovníci tak, aby byli schopni efektivně využívat potenciál každého žáka k jeho kompetenčnímu rozvoji. Dalším výstupem projektu je interaktivní učebnice pro efektivní výuku odborných cizích jazyků.

Závěrečný blok zahájila prof. Sílvia Melo-Pfeifer, která je řádnou profesorkou na univerzitě v Hamburku v oboru vzdělávání učitelů jazyků (francouzština a španělština). Jejím výzkumným zájmem jsou pluralitní přístupy ke studiu a výuce cizích jazyků a ve vzdělávání učitelů. Ve svém příspěvku nazvaném Nemusíš být super hrdina!: implementace vícejazyčné pedagogiky do běžného jazykového vzdělávání ve škole autorka ukázala, že učitelé nemusí být superhrdinové, aby implementovali principy vícejazyčného vzdělávání v běžné třídě.

S příspěvkem o mediaci a jejím využití ve výuce cizích jazyků vystoupila Mgr. Marie Boccou Kestřánková, Ph.D., v současnosti metodička tvorby Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a lektorka češtiny pro cizince v Ústavu bohemistických studií v UK v Praze.

Do programu konference bylo zařazeno i online vystoupení tanečnic a tanečníků ze souboru Jaro, který působí při Základní umělecké škole Štefánikova na Praze 5, protože děti byly v době zavření škol ochuzeny i o neformální vzdělávání, nemohly vystupovat a chyběla jim řádná motivace a cíl. „Chtěli jsme jim částečně možnost vystoupení nahradit a upozornit na to, že to neměly lehké a že je príma, že jim to nevzalo elán a chuť pokračovat“, říká za organizační tým Mgr. Tatiana Feketeová, ústřední metodička NPI ČR.


Výhody dvou a vícejazyčnosti – učení z perspektivy neurodidaktiky

U příležitosti retrospektivy se vracíme k nejzajímavějším a nejlepším zahraničním příspěvkům z konferencí z minulých let a nabízíme k opětovnému zhlédnutí vynikající vystoupení Marion Grein z univerzity Johannes Gutenberg-Universität v Mohuči (SRN), jedné z předních evropských odbornic na neurodidaktiku. Ve svém příspěvku paní Marion Grein osvětlí, proč je znalost co největšího množství cizích jazyků přínosem pro každého z nás; vedle kulturních a pracovně odborných důvodů jsou to především nejaktuálnější poznatky v neurobiologickém jazykovém výzkumu, které objasňují, jaké kognitivní přednosti má studium cizího jazyka pro všechny oblasti mozkové činnosti.

Proč, co a jak ve vícejazyčném vzdělávání: proč na něm dnes záleží víc než kdy jindy

O vícejazyčném vzdělávání a proč na něm dnes záleží víc než kdy jindy; jaké to má důsledky pro jazykovou politiku, vzdělávání učitelů a samotnou výuku, a jak ECML podporuje všechny ty, kteří pracují v oblasti jazykového vzdělávání, promluvila Sarah Breslin, výkonná ředitelka Evropského centra pro moderní jazyky v Grazu.

Kulatý stůl k výuce metodou CLIL zástupců států V4

Poslední příspěvek, který bychom rádi připomněli, je Kulatý stůl k výuce metodou CLIL zástupců států V4, který moderovala PhDr. Petra Vallin, Ph.D., z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Hlavním cílem Kulatého stolu bylo porovnat dosavadní zkušenosti s integrovanou výukou cizího jazyka (CLIL) v jednotlivých zemích V4 a vzájemně hledat inspiraci prostřednictvím mezinárodního dialogu. A zároveň společně formulovat další kroky, které jsou třeba k tomu, aby se CLIL stal ve školách běžnou součástí výuky a podpořil tak vícejazyčnost na školách i ve společnosti.

Další aktuality

01. září 2026

Evropské vzdělávací systémy v roce 2040: nová studie Cedefopu představuje pět scénářů budoucího vývoje

Evropské ambice vytvořit vzdělávací prostor bez hranic, kde kvalifikace „cestují“ spolu s lidmi a dovednosti získané v jednom kontextu jsou uznávány i v jiném, zůstávají stále nedokončeným projektem. Navzdory dvěma desetiletím evropských iniciativ a investic nejsou výsledky vzdělávání dosud plně přenositelné mezi institucemi, sektory ani členskými státy. Otázkou podle nové studie není, zda na tom záleží, ale co bude následovat dál.

Číst více

28. srpen 2026

Ministerstvo školství upravilo Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Školám se rozšiřují možnosti, jak nastavit výuku angličtiny a dalšího cizího jazyka.

Číst více

21. srpen 2026

Lídr školy v Praze i Brně startuje už v září. Zbývají poslední volná místa

Je tu poslední příležitost přihlásit se do kvalifikačního studia Lídr školy. V Brně začínáme 16. září, v Praze 22. září. A v obou městech zbývají už jen poslední volná místa.

Číst více

19. srpen 2026

Národní pedagogický institut České republiky povede Irena Fričová

Novou ředitelkou NPI byla s účinností od 1. září 2026 jmenována Irena Fričová. Jmenovací dekret jí předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Číst více

04. srpen 2026

Portugalsko: ženy mají tvořit až 30 % ICT specialistů

Portugalsko spouští program v hodnotě 13,25 milionu eur, který má podpořit genderovou rovnost v oborech STEM a do roku 2030 zvýšit zastoupení žen v ICT a technických profesích.

Číst více