Brouzdaj na internetu pi kad vhodn pleitosti, denn hraj potaov hry a upednostuj komunikaci pes sociln st namsto z o do o. Podl dt, kter mohou bt zvisl na stch, za posledn tyi roky v esku vzrostl z pti na osm procent. astji to jsou dvky, u chlapc nad stmi pevauje sp hran potaovch her, vyplv z mezinrodnho vzkumu. Vzkum o zdrav a ivotnm stylu kolk se zamuje na dti ve vku jedenct a patnct let, tedy zhruba od pt do devt tdy zkladn koly. Vsledky esk sti pak pedstavil vzkumn tm z Univerzity Palackho v Olomouci. Podle studie kad dvanct kolk pat do kategorie problematickch uivatel socilnch st. Takov dti kvli zvislosti zanedbvaj sv konky, lou svmu okol o mnostv asu strvenm na internetu nebo se kvli nmu dostvaj do konfliktu s rodii. Zatmco ped pti lety problmov as na stch trvilo pouze pt procent eskch dt, loni u jich bylo osm procent. Naopak dn profil na stch nem osmnct procent dt. Vce ne polovina dotazovanch na nich pak trv kad den, i kdy ne kadou volnou chvli, studie je tedy oznauje za bn uivatele. Kdykoli je k tomu prostor, napklad pi ekn na tramvaj, se na st pihlauje dvacet ti procent dt. Odbornci na online chovn dt se postupn odklnj od kritria doporuovan dlky asu strvenho u obrazovek, a u mobilu, potae, televize nebo hern konzole, kter doposud byla dv hodiny denn. Na zklad nejnovjch poznatk tuto hranici uruj doprovodn pznaky a jevy, nikoliv u as strven hranm her i brouzdnm na internetu. as sice me podle odbornk poukzat na mon problm, ten ale vznik a v okamiku, kdy uvn socilnch st negativn ovlivuje dal oblasti ivota. Jak upozoruje vedouc vzkumnho tmu, problmy se stmi jdou ruku v ruce s dalmi aspekty ivotnho stylu. O dost astji se u tchto dt objevuj napklad depresivn pznaky, konzumace energetickch npoj nebo problmy se spnkem a ivotn nuda. Zatmco u dvek pevauje zvislost na socilnch stch, chlapci se vnuj hlavn potaovm hrm. Znaky zvislosti na stch jsou vidt u sedmi procent jedenctiletch dvek a chlapc, mezi patnctiletmi m problm deset procent uivatelek a pt procent uivatel. Potaov hry pak denn hraje tyicet osm procent chlapc a pouze estnct procent dvek. I pes uveden vsledky se esko ad k zemm s nim potem zvislch i problematickch uivatel. Zpadesti jedna sledovanch stt jsou esk dti na osm nejni pce. Datov analytik esk sti studie m za to, e vtina dt a dospvajcch s online svtem problm nem. Zrove uvd, e sociln st oproti realit m vem stejn. U ady sledovanch oblast ivotnho stylu mladch lid je tak dleitm prvkem, jak na tom je finann a sociln rodina, z n dt pochz a vn ije. Dti z chudch rodin maj asto vt pote, ale v ppad socilnch st to neplat. Zvislch i problematickch uivatel je stejn mezi chudmi dtmi jako mezi ekonomicky zajitnmi. Sociln mdia jsou v tomto ohledu velmi rovnostsk. Przkum tak ukzal, e ptina dt upednostuje komunikaci o svch vnitnch pocitech online. Zeteln je v tomto ohledu nrst s vkem, m star dt je, tm radji komunikuje pes internet, mezi 11. a 15. rokem vku jde o nrst z devti na dvacet sedm procent. N nrodn koordintor pro protidrogovou politiku nepovauje samotn digitln technologie za problm. Varujc ale urit je, e v poslednch letech rostou poty dt a dospvajcch, kte v souvislosti s nadmrnm hranm nebo socilnmi stmi mus vyhledat odbornou pomoc. Vzkumn tm zrove upozornil, e zatmco u hran potaovch her a videoher existuje klasifikace zvislosti na hran jako porucha, v ppad socilnch st podobn zaazen chyb. Problmov uivatel podle studie zrove mn sp a hroz u nich tak zven riziko vskytu depres. Dle jsou podrdnj, trp skleslost i osamlost a maj mn pohybu. Zvisl uivatel zase nadprmrn pij alkohol nebo kou. I oni vce pociuj osamlost a nudu. Mezinrodn vzkum se pravideln opakuje kad tyi roky od prvn poloviny 80. let. esko se poprv zapojilo v roce 1994. Jednm zmonch zpsob, jak zvislosti i problmovosti dt pedejt, je realizovat mediln vzdlvn pro dti i uitele. Lektoi ji kol v medilnm vzdlvn pedagogy a pedagoky na eskch kolch s pomoc materil vzdlvacho programu JSNS. Ty pomhaj vyuujcm zaadit tmata spojen s rozvojem mediln gramotnosti i do hodin na zkladnch i stednch kolch, a to pomoc krtkch dokumentrnch film a spot na portlu JSNS.CZ. Mediln vchov se d vnovat u od tlho vku, a to nejen ve kole, ale i teba doma u veee. Podobn jako se s dtmi bavme o obezetnosti v dopravnm provozu, o penzch a o tom, e je poteba s penzi etrn zachzet, nebo jim vysvtlujeme, jak se bezpen vracet v podveer dom, je poteba s nimi mluvit rovn o tom, jak se pohybovat vkyberprostoru zhlediska bezpenosti. 
