Vky, kter bvaj oznaovan jako ltajc drahokamy, jsou na svt ji vce ne ti sta milion let. Za tu dobu osdlily jak tropy, tak mrn i chladnj oblasti tm celho svta. Jejich existence bvala vdy spojena s uritm tajemnem a byla opedena mnoha mty a povstmi. Zatmco v Asii byly vky povaovny za symbol krsy, tst a odvahy, v Evrop je lid spe astovali pezdvkami blova ltajc jehla nebo vodn arodjnice. Nai pozornost vky poutaj svm npadnm zbarvenm. Jejich thl tlo nabv v zvislosti na druhu vky pestr kly barev, od ziv tyrkysov modr pes kovov zelenou k vrazn erven. Sameek a samika mvaj asto odlin zbarven tla i kdel, piem sameci bvaj vraznj ne samiky. Vky dosahuj rozmanitch dlek. K nejmenm evropskm vkm pat jen asi dva centimetry dlouh idlko leskl, naopak a dvaceti centimetr dosahuj vky obvajc stedoamerick tropy. Nejvyvinutjm smyslem vek je bezesporu zrak, maj toti sloen oi. Ty jsou tvoeny jednotlivmi oky, kterch me bt u velkch druh del a ticet tisc. Oi vek dok rozpoznat polarizovan svtlo odraen vodn hladinou, dky emu dok spatit vodn plochu z velk vzdlenosti bez ohledu na to, jak mal jsou. Vky jsou tak obratnmi letci. Mohou ltat rychlost a edest kilometr za hodinu, velmi hbit zatej, umj dokonce ltat pozadu. Vynikajc zrak v kombinaci s hbitost a rychlost dl z vek vkonn lovce. Dospl jedinci lov ve velk rychlosti za letu nebo z pohodl krytu v behov vegetaci. Opravdovmi predtory jsou ale rozhodn larvy vek, kter ij pod vodou. Ty se iv tm vm, co se pod hladinou hbe, vodnm hmyzem, pulci nebo rybm potrem. Larvy vek jsou na lov vybaveny doslova smrtc zbran - vymrtitelnou maskou, kterou mohou vystelit o polovinu dlky svho tla. Larvy vek ij pod vodou po dobu nkolika msc a let. Prmrn dlka ivota dosplch vek je vtinou mnohem krat, pohybuje se od sedmi dn do esti msc podle druhu. Dominantnm prostedm jsou pro vky vodn plochy, asto se s nimi setkvme v blzkosti mokad, ek, drobnch lesnch potk, vlhch luk a u rznch typ vodnch ndr. Plat, e m je zachovalej ivotn prosted, tm vce druh vek na danm mst meme pozorovat. Krom krsy a elegance jsou vky symbolem zachovalch vodnch ploch a mokad. Lidsk innost vede asto k pokozen nebo likvidaci pirozenho prosted vek. Mnoh jsou zaazeny do rznch kategori ohroench ivoich. 
